Retezat tzv. "Jezernaté hory" má charakter Vysokých Tater s obrovským množstvím horských jezer, čili ples. Do oblasti Retezatu jsme se dostali vlakem do obce Lupeni a odtud místním autobusem do Campu lui Neag. Odtud jsme vyrazili směr Cabana Buta. Je zde možnost táboření a následného nástupu na hřeben.Toho jsme využili. Počasí nám ale moc nepřálo - všude byla mlha a větrno, přesto jsme následující den vyrazili směr Virful Papuşa (2508 m.n.m.), který jsme zdolali. (papuşa = rumunsky "panenka") Kvůli mlze a větru jsme sestoupili k jezeru Peleaga (2122 m.n.m.). Zde jsme se utábořili. Ráno vítr nepřestal a tak jsme sestoupili kamenným polem do údolí. Nakonec jsme "cestu necestou" (brodění potoků a říček, lezení po svazích v lese) dorazili k chatě Gura Zlata - mimochodem v závěru cesty nás svezl náklaďák zn. "Roman". Kvůli nepřízni počasí jsme se rozhodli cestovat do lázní Baile Herculane částečně stopem ale většinu cesty vlakem. Tam jsme se zregenerovali v přírodních minerálních pramenech. Celkem se vyčasilo a tak jsme pokračovali směr Caransebes odkud jsme se dostali taxíkem na spodní stanici lanovky na horu Muntele Mic. Lanovka ovšem nejela a tak jsme pěšky vyšplhali nahoru. Zde byl další nocleh. Ráno jsme vyrazili směr pohoří Tarcu. Pod horou Virful Tarcu (2190 m.n.m.) je chata Cabana Cuntu. Tam jsme zakotvili a domluvili jsme se, že tam přespíme. Kromě správců chaty a jejich syna, který tam byl na dovolené jsme tam byli jediní turisti. Odpoledne jsme ještě nalehko vyrazili na Virful Tarcu - na vrcholu je meteorologická stanice, kde žijí rovněž správci, ale nocovat se tu zřejmě nedá. Večer jsme došli na Cabanu Cuntu a ráno směr vesnice Varioncorova nebo tak nějak. Cestou nás vzal traktor s vlečkou a tak jsme zase ušetřili sil. Z Varioncorovy opět autobusem do Caransebese a dál stopem do Hategu a odtud vlakem do Turdy. Tady jsme se mrkli na kaňon - mimochodem se zde platí 25.000 lei za vstup. Poslední den jsme dojeli vlakem do Oradee a odtud autobusem s Autobusovou dopravou Jenda do ČR.